Nová pozice EU v OSN

65. Valné shromáždění OSN přijalo 2. května 2011 rezoluci  A/65/L.64/Rev.1 (tisková zpráva zde), která formálně posiluje postavení Evropské unie v OSN. Evropská unie se bude moci zapojit do diskuze, předkládat návrhy a bude mít možnost reagovat na připomínky.

Arktické prezentace

Zde si můžete stáhnout prezentace z workshopu Arktická politika EU (VŠE Praha, 27. dubna 2011):

Tereza Hořejšová: Problematika cestovního ruchu v Arktidě
Petra Cibulková: Arktičtí aktéři a jejich arktické strategie
Zuzana Trávníčková: Mezinárodní právo v Arktidě
Vladimíra Knotková: Arktida jako mezinárodní režim
Radka Havlová: Arktická politika Evropské unie

Workshop: Arktická politika Evropksé unie

„Arktická skupina“ při Středisku mezinárodních studií Jana Masaryka Fakulty mezinárodních vztahů VŠE Vás zve na workshop

Arktická politika EU. 

Od roku 2008 deklarovala EU opakovaně svou snahu zapojit se do správy Arktidy a vytváření nového arktického režimu. Zjevná snaha dostat se do pozice relevantního arktického aktéra zatím ale nemá odpovídající výsledky. Proč? Jak vůbec funguje současná mezinárodní správa Arktidy a je Arktida mezinárodní režim? Jaké konkrétní kroky arktickým směrem EU učinila?

Vystoupí:
Vladimíra Knotková (SMS JM) – Arktida jako mezinárodní režim
Zuzana Trávníčková (SMS JM) – Mezinárodněprávní režim Arktidy
Petra Cibulková (SMS JM) – Arktičtí aktéři a jejich arktické strategie
Tereza Hořejšová (FSV UK) – Problematika cestovního ruchu v Arktidě
Radka Havlová (SMS JM) – Arktická politika Evropské unie

Workshop se koná ve středu 27. dubna 2011 od 10:15 do 11: 45 hodin v seminární místnosti 338 RB.

Další informace na e-mailech zuzana.travnickova@vse.cz, petra.cibulkova@vse.cz, radka.havlova@vse.cz nebo vladimira.knotkova@vse.cz.

Mezinárodní pirátský soud opět trochu blíž?

Pirátství patří v posledních letech mezi evergreeny na jednáních Rady bezpečnosti OSN a RB se jim věnuje i v rezoluci z 11. dubna 2011 (SC/10221). Dokument - schválený během pětiminutového jednání RB - v úvodu připomíná obsáhlou "pirátskou" zprávu zvláštního poradce generálního tajemníka OSN pro právní otázky týkající se pirátství u somálského pobřeží z 25. ledna 2011, dále upozorňuje, že situace se neustále zhoršuje a také, že 90% zadržených pirátů musí být propuštěno, protože státy (jurisdikce) nejsou připraveny je stíhat a trestat. Vzhledem k tomu, že problém pirátský je jasně spojem se Somálskem, shoduje se RB na tom, že je potřeba "somalizovat" i protipirátský postup.

Přijatá rezoluce mimo jiné
- zdůrazňuje, že schopnost Somálska řešit pirátský problém je provázána s ekonomickým růstem státu, a že je to právě ekonomický růst, který může přispět ke zmírnění choduby, jako hlavní příčiny pirátsví
- potvrzuje, že právním základem pro boj s pirátstvím zůstává Úmluva OSN o mořském právu z roku 1982 (UNCLOS)
- žádá státy, aby se vlastními silami pokoušely řádně vyšetřovat obvinění z nelegálního rybolovu a vypouštění odpadních a toxických látek do moře (neboť tato obvinění jsou ze strany pirátů vnímána jako "legalizace" jejich činnosti),
- podporuje snahu států v regionu o vytváření specializovaných pirátských komor při běžných soudech
- předkládá k dalšímu uvážení zřízení specializovaných somálských soudů v Somalilandu a Puntlandu, které by trestaly pirátství (v celém regionu) a zřízení zvláštního extrateritoriálního pirátského soudu zaměřeného na Somálsko (v souladu s doporučením č. 25 zvláštního poradce).

Gruzie v. Rusko: Rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora

12. srpna 2008 podala Gruzie k Mezinárodnímu soudnímu dvoru žalobu proti Ruské federaci. Gruzie tvrdila, že ruské síly svým působením v Abcházii a Jižní Osetii porušují Úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace (v ČR vyhlášenou pod č. 95/1974 Sb., text zde). Rusko vzneslo proti žalobě předběžné námitky (prelilminary objections; 1. 12. 2009). 1. dubna 2011 soud vynesl rozhodnutí ve věci námitek a došel k závěru, že - v souladu s jedním z argumentů Ruska (šlo o 2. ze čtyř námitek, bod. 4.1. a násl.) - Gruzie se před podáním žaloby nepokudila vyřešit spor jinými prostředky podle čl. 22 Úmluvy a jurisdikce soudu tedy není dána.

Pro tuto část rozsudku hlasovalo 10 soudců, 6 bylo proti (vzhledem k tomu, že Rusko jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN má v MSD své "stálé" místo, jmenovala Gruzie už v žalobě svého soudce ad hoc). K rozsudku je připojeno celkem 10 nesouhlasných nebo odlišných stanovisek (vysvětlují buď nesouhlas s rozsudkem nebo souhlasí s rozhodnnutím, ale na základě jiných než uvedených důvodů) vypracovaných 14 soudci.
Vynesením rozsudku spor před MSD končí.

Čl. 22 Úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace

Každý spor vzniklý mezi dvěma nebo více smluvními státy o výklad nebo o použití této úmluvy, který se nevyřeší jednáním nebo na základě procedury výslovně stanovené v této úmluvě, bude na žádost kterékoli ze stran ve sporu předložen k rozhodnutí Mezinárodnímu soudnímu dvoru, nedohodnou-li se strany na jiném způsobu řešení.

Marko Milanovič ve svém příspěvku na EJILTalk! uvádí, že soud tímto rozhodnutím popřel své předchozí rozhodnutí - příkaz o vydání předběžných opatření (z 15. října 2008); tehdy shledal, že jurisdikcí k vydání předběžných opatření disponuje. V této souvislosti si dovolím upozornit na odstavec 148. příkazu (str. 48):

Whereas the decision given in the present proceedings in no way prejudges the question of the jurisdiction of the Court to deal with the merits of the case or any questions relating to the admissibility of the Application, or relating to the merits themselves; and whereas it leaves unaffected the right of the Governments of Georgia and the Russian Federation to submit arguments in respect of those questions.

Filmy, na které by chodil i Churchill

Několik filmů z festivalu Jeden svět můžete od 11. do 14. března 2011 shlédnout na Vysoké škole ekonomické. Podrobnosti zde.

První zpráva sankční ombudsmanky

Kimberley Prostová, první sankční ombudsosoba (ombudsperson), pověřená "pročišťováním" sankčních seznamů OSN, vydala zprávu o prvním půlroce své činnosti. K roli ombudspersonky lze shlédnout krátké video zde. Funkce ombudsosoby byly zřízena Radou bezpečnosti OSN v prosinci 2009 (rezolucí č. 1904). Jejím úkolem  je zabývat se žádostmi osob, které byly podle svého názoru neoprávněně zařazeny na sankční seznam RB OSN na základě rezoluce 1267 (1999) (sankce proti osobám spojeným s Talibanem a Al Kajdou). Seznam sestavuje Sankční výbor.

Jak by se Hobbes zamyslel nad revolucemi v arabském světě

Server iDNES.cz publikoval zajímavou úvahu Zdeňka Zacpala, současného překladatele Hobbesova Leviathana - o knize a současné situaci v Egyptě. Zdá se, že věci nejsou tak jednoduché, jak se zdají. Čtěte zde.

Mezinárodní konference: The European Union and Russia at the crossroads: Quest for a new and more qualitative partnership

kdy: 25. února 2011 od 9,30 do 14,00
kde: Zastoupení Evropské komise v ČR, Evropský dům, Jungmannova 24, 110 00 Praha
účast je možná po přihlášení na eu-russia[at]amo.cz (kapacita je omezena)
bližsí informace a program: zde

Aktuálně o MOCi od J. S. Nye

Joseph S. Nye publikoval dnes článek The Reality of Virtual Power, inspirovaný aktuálním vývojem v arabském světě a svou novou knihou The Future of Power. Článek vyšel už i česky zde.

Rada bezpečnosti k budoucnosti trestních tribunálů

Zatímco Mezinárodní trestní soud byl ustaven jako orgán trvalý, jeho předchůdci - Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (sídlící v Haagu) a Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu (ten najdete v tanzanském městě Arusha) - vznikly v reakci na konrétní problém a po jeho "vyřešení" by měly zaniknout. Oba tribunály zřídila v letech 1993 a 1994 Rada bezpečnosti OSN, a ta také již dříve uložila tribunálům, aby do roku 2004 dokončily vyšetřování, do konce roku 2008 prvostupňování řízení a do roku 2010 veškerou svou činnost.

V rezoluci z 22. prosince 2010 Rada bezpečnosti ukončení činnosti tribunálů spojila s 31. prosincem 2014. Během jedenáctiminutového jednání 14 členů RB (Rusko abstenovalo) schválilo rezoluci 1966 (2010), která definuje Mezinárodní "zbytkový" mechanismus pro trestní tribunály (International Residual Mechanism for Criminal Tribunals). Ten by měl od od 1.července 2012 postupně začít nahrazovat činnost ICTR a od 1. července 2013 ICTY. Do konce června 2011 by měl generální tajemník navrhnout jednací řád Mechanismu.
 
Tiskovou zprávu s textem rezoluce najdete tady.

Akční říjen

V pondělí 18.10.2010 pořádá Asociace pro mezinárodní otázky ve spolupráci s polským Centre for Eastern Studies mezinárodní expertní kulatý stůl na téma Russia, West and Security in Europe at the Beginning of the 21st Century (9:30-16:30, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, Černínský palác, Loretánské náměstí 5).

V úterý 19. října 2010 od 15:00 se v Ústavu mezinárodních vztahů, Nerudova 3, Praha 1 koná kulatý stůl Současná britská zahraniční politika a její historický kontext.

V úterý 19.10.2010 pořádají Asociace pro mezinárodní otázky a Česko-korejská společnost panelovou diskusi na téma Politické, ekonomické a strategické souvislosti incidentu Čchonan (od 18:00 v
CERGE-EI, Politických vězňů 7, Praha 1).

Ve středu 20. a ve čtrvtek 21. října pořádá Ústav mezinárodních vztahů ve spolupráci se Zastoupením Nadace Konrada Adenaura v ČR konferenci Německá a česká a německá zahraniční politika v měnícím se mezinárodním prostředí.

Přednáška ministra zahraničních věcí Bulharska N. Mladenova

téma: "Současná zahraniční politika Bulharska"
kdy: 18. října 2010, 15:30
kde: FSV UK, Smetanovo nábř. 6, Praha 1 - budova Hollar, místnost H215

Online Resources z Oxfordu

Oxford University Press nabízí na svých stránkách řadu online zdrojů ke studiu politiky a mezinárodních vztahů, třeba International Law for International Relations (velmi přínosně působí zejména Key Point for Revision) nebo Ethics and International Politics.